Renesanční zvonice spolu s pozdně gotickým kostelem sv. Anny a renesančním kaštelem tvoří významný soubor národních kulturních památek. Zvonice je typickým představitelem svého druhu a dochovaly se na ní části bohaté ornamentální výzdoby technikou obráceného sgrafita. Zděná bloková stavba čtvercového půdorysu vznikla koncem 16. nebo začátkem 17. století; sgrafita jsou datována rokem 1629. Mistr se podepsal iniciálami H. B. v nápisu „Soli deo HB 1629 Gloria“ na jižní straně nad trojicí zvukových oken a pásem bohatého rostlinného dekoru. Nároží zdobí bosáž. Štítky atiky jsou jemnější než ve Spišské Belé a nesou sgrafita. V prvním patře vede do zvonice dřevěné schodiště malým kamenným portálem v ose prvního okna zprava. Ve stejné ose je v přízemí druhý vstup jednoduchým kamenným portálem s lomeným obloukem. Zvonici v areálu kostela sv. Anny postavil Ulrich Meterer.