Muzeum sídlí v pozdně renesanční budově školy, původně přízemní, k níž bylo v 18. století přistavěno patro. Expozice představuje život J. M. Petzvala a vývoj optického zobrazování až k prvnímu snímku nazvanému v 19. století fotografií. K vidění jsou kopie výpočtů jeho nejslavnějšího objektivu, vzácný celokovový daguerrotypický přístroj s Petzvalovým objektivem, nákres světelného objektivu pro promítání filmů, model přístroje s jeho optikou, různé varianty původních objektivů a postup výroby dvojitého dalekohledu. Petzvalův objev výrazně podpořil fotografický průmysl. Vystaveny jsou i historické konstrukce fotoaparátů, neobvyklé detektivní komory s výměnou desek, jedinečná Krugenerova kapesní detektivní komora ve tvaru knihy, první reportérské a cestovní aparáty a přístroje z počátků stereografie. Jeho objev ovlivnil i vznik kinematografie. Prof. Dr. Ing. Jozef Maximilián Petzval (1807–1891) byl matematik, fyzik a vynálezce, zakladatel moderní optiky a fotografie. Narodil se ve Spišské Belé v rodině učitele moravského původu. Studoval na Institutu geometrie v Pešti, kde získal roku 1828 inženýrský diplom a roku 1832 na pešťské univerzitě doktorát. Od roku 1835 tam byl řádným profesorem. Roku 1837 byl povolán na katedru matematiky vídeňské univerzity, kde působil do roku 1877. Patří k nejvýznamnějším evropským vědcům 19. století. Jako první přesně vypočítal konstrukci portrétního a krajinářského fotografického objektivu a objevil optické zákony platné dodnes. Po vyfotografování odvrácené strany Měsíce po něm pojmenovali kráter u jižního pólu. Zdokonalil také optiku mikroskopů a dalekohledů z Galileových dob, navrhl osvětlení lodí na Dunaji a zkonstruoval přenosný reflektor o průměru 1,3 m, který osvětloval předměty až na vzdálenost 2,7 km.