Městský hrad v Banské Bystrici je hlavní pevností a nejviditelnější dominantou hradního areálu. Jeho nejstarší části pocházejí z první poloviny 14. století. Věží barbakanu, která sloužila i jako zvonice, se původně dalo projíždět. Než vznikla novější vstupní část, byla zřejmě obklopena suchým příkopem, jehož část vedla přes nádvoří dnešního barbakanu. Přestože byl celý objekt několikrát přestavěn, měl už někdy po roce 1500, s výjimkou zakončení zvonice, dnešní podobu. V té době sloužil jako sklad zbraní a střeliva a ve věži byl zavěšen zvon a nejpozději od roku 1482 také hodiny.
Banská Bystrica, srdce stredného Slovenska, leží vo Zvolenskej kotline, v údolí rieky Hron medzi Kremnickými a Starohorskými vrchmi a Poľanou. História mesta sa začala písať v 13. storočí. Z pôvodne Slovenskej osady Bystrice – zásluhou niekoľkých rodín saských kolonistov, ktorí na území dnešného mesta prirodzene vytvorili hospodársko-správnu a remeselnícku základňu banskej výroby v tejto oblasti, stúpol význam osady natoľko, že ju kráľ Belo IV. v roku 1255 povýšil na mesto. Mesto Banská Bystrica bolo, ako jedno z prvých miest na Slovensku, vyhlásené za mestskú pamiatkovú rezerváciu. Medzi najcennejšie pamätihodnosti patrí areál mestského hradu (Barbakanu), námestie s kostolmi Panny Márie a sv. Kríža, starou radnicou, Matejovým domom, barbakanom a zvyškami mestského opevnenia. Srdcom mesta je veľké, obdĺžnikové námestie Slovenského národného povstania s Mariánskym stlĺpom a šikmou hodinovou vežou. Námestie ohraničujú honostné meštianske domy, z ktorých sú najvýznamnejšie Beniczkého a Thurzov dom. Pešia zóna z námestia pokračuje aj na Dolnej ulici, kde je kostol sv. Alžbety a Bethlenov dom, v ktorom vyhlásili sedmohradské knieža Bethlena za uhorského kráľa.