Na místě bývalého Oberhausu postavili jezuité, kteří do města přišli roku 1648, nejprve kapli sv. Jana. V letech 1695–1715 na jejím místě postavili kostel sv. Františka Xaverského. Stavbu ovlivnilo povstání Františka II. Rákócziho v letech 1701–1709. Jezuité byli tehdy z města vyhnáni a práce na kostele přerušeny. Kostel je kopií římského kostela Il Gesù. V roce 1844 byly na průčelí přistavěny dvě věže. Mezi nimi se nachází hlavní vstup se čtyřmi toskánskými sloupy. V 18. století se po zřízení biskupství ve městě stal kostel biskupskou katedrálou.
Banská Bystrica, srdce stredného Slovenska, leží vo Zvolenskej kotline, v údolí rieky Hron medzi Kremnickými a Starohorskými vrchmi a Poľanou. História mesta sa začala písať v 13. storočí. Z pôvodne Slovenskej osady Bystrice – zásluhou niekoľkých rodín saských kolonistov, ktorí na území dnešného mesta prirodzene vytvorili hospodársko-správnu a remeselnícku základňu banskej výroby v tejto oblasti, stúpol význam osady natoľko, že ju kráľ Belo IV. v roku 1255 povýšil na mesto. Mesto Banská Bystrica bolo, ako jedno z prvých miest na Slovensku, vyhlásené za mestskú pamiatkovú rezerváciu. Medzi najcennejšie pamätihodnosti patrí areál mestského hradu (Barbakanu), námestie s kostolmi Panny Márie a sv. Kríža, starou radnicou, Matejovým domom, barbakanom a zvyškami mestského opevnenia. Srdcom mesta je veľké, obdĺžnikové námestie Slovenského národného povstania s Mariánskym stlĺpom a šikmou hodinovou vežou. Námestie ohraničujú honostné meštianske domy, z ktorých sú najvýznamnejšie Beniczkého a Thurzov dom. Pešia zóna z námestia pokračuje aj na Dolnej ulici, kde je kostol sv. Alžbety a Bethlenov dom, v ktorom vyhlásili sedmohradské knieža Bethlena za uhorského kráľa.